Klasická masáž

Soustřeďuje se na odstranění únavy a svalového napětí, napomáhá regeneraci ochablých, ztuhlých a zkrácených svalů, které jsou častou příčinou vzniku bolestivých vjemů. Její účinek může být místní a celkový. Tyto účinky masáže se projevují na kůži a jejích orgánech, v krevním řečišti, v mízním systému, ve šlachách a kloubních pouzdrech. Během ní dochází k rozšíření cév, následnému zvýšení prokrvení a návratu žilní krve a mízy z periferií do oběhového centra.

Cílenou masáží lze napomoci uvolnění, vstřebání i odplavení otoků. Hnětením se potom urychlí zotavení unaveného svalu. Vydatnějšími hmaty se odstraňují nahromaděné únavové látky např. kyselina mléčná ve svalech. Masáž působí stimulačně při únavě nebo naopak uvolňuje tělo a zlepšuje spánek.

Reflexní masáž

Zaměřuje se na manuální ošetření reflexních souvislostí v organismu. 

Naše tělo, tedy všechny tkáně v něm, jsou  navzájem propojeny nervovou soustavou. Ve chvíli, kdy v nějaké části organismu dojde ke změně, pocítí to i celek a tato informace je "zapsána do mapy" reflexních změn. Reflexní změny jsou okrsky kůže a tkání pod ní, které reagují na podnět například zčervenáním a pocením. Cílem reflexní masáže je odstranit reflexní změny na povrchu těla a tím ovlivnit původní problém, uložený třeba hluboko v orgánech, a jeho další souvislosti. 

Provádí se pevně stanovenými hmaty na hlavě a šíji, zádech nebo pánvi. 

Měkké a mobilizační technniky

Měkké techniky slouží k ošetření napětí měkkých tkání tzn. kůže, podkoží, fascií a svalů a jejich úponů. Zdravé měkké tkáně jsou vůči sobě uvolněné. Vlivem přetížení, úrazů či nemocí dochází v těchto měkkých tkáních ke změnám, jako jsou ztuhnutí a přilepení tkání k sobě, vznik lokálních zatvrdlin a vznik tzv. spoušťových bodů - trigger pointů. Ty potom vyvolávají napětí a bolest. 

K odstranění těchto poruch jsou výborné měkké techniky prováděné rukama terapeuta bez masážních emulzí a olejů. Při uvolňování měkkých tkání cítí ošetřovaný nejčastěji teplo, píchání jako jehličky. Při ošetření se postupuje z povrchových vrstev do hlubších.

Kloubní mobilizace se využívá v případě blokády kloubu nebo pohybového segmentu páteře (spojení dvou sousedících obratlů). Jedná se o jemné opakované pohyby na hranici možného rozsahu sloužící k obnově kloubní hry a zvětšení pohyblivosti v kloubu. Mobilizace jsou šetrné a pomalé.